Jan Malypetr
Jan Malypetr | |
---|---|
9. předseda vlády Československa | |
Ve funkci: 29. října 1932 – 5. listopadu 1935 | |
Prezident | Tomáš Garrigue Masaryk |
Předchůdce | František Udržal |
Nástupce | Milan Hodža |
Předseda Poslanecké sněmovny Národního shromáždění | |
Ve funkci: 6. listopadu 1935 – 21. března 1939 | |
Předchůdce | Bohumír Bradáč |
Nástupce | parlament rozpuštěn Josef David[1] Milan Uhde[2] |
Ve funkci: 17. prosince 1925 – 29. října 1932 | |
Předchůdce | František Tomášek |
Nástupce | František Staněk |
Ministr vnitra ČSR | |
Ve funkci: 7. října 1922 – 9. prosince 1925 | |
Předseda vlády | Antonín Švehla |
Předchůdce | Jan Černý |
Nástupce | František Nosek |
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 26. května 1920 – 21. března 1939 | |
Poslanec Revolučního Národního shromáždění | |
Ve funkci: 14. listopadu 1918 – 15. dubna 1920 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | agrární strana Strana národní jednoty Národní souručenství |
Narození | 21. prosince 1873 Klobuky Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 27. září 1947 (ve věku 73 let) Slaný Československo Československo |
Místo pohřbení | hřbitov Klobuky |
Národnost | česká |
Příbuzní | Jiří Stránský (vnuk)[3] Antonie Formanová (prapravnouče) Jan Malýpetr (strýc) Karel Stránský (zeť) |
Commons | Jan Malypetr |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Malypetr (21. prosince 1873, Klobuky[4][5] – 27. září 1947, Slaný[6]) byl český pravicový politik, v letech 1932–1935 předseda československé vlády. Byl členem Republikánské strany československého venkova (známější pod jménem „agrárníci“).
Původ a kariéra
Jan Malypetr pocházel ze statkářské rodiny, jeho strýcem byl Jan Malýpetr.[7] Vystudoval nejprve gymnázium, později vyšší hospodářskou školu v Kadani. Po ukončení studií pracoval na rodinném statku.
V roce 1899 vstoupil Malypetr do agrární strany, kde se stal v roce 1906 členem výkonného výboru. Od roku 1911 působil jako starosta v rodných Klobukách, od roku 1914 potom jako okresní starosta ve Slaném.
Při osamostatnění Československa v roce 1918 se Jan Malypetr stal členem prvního „najmenovaného“ Národního shromáždění, o dva roky později svůj poslanecký mandát obhájil i v řádných volbách. Poslancem zůstal po celou dobu trvání samostatného Československa, tj. až do roku 1939. Jeho vnukem byl český spisovatel a politický vězeň 50. let Jiří Stránský.
Činnost ve vládě
Jan Malypetr vstoupil poprvé do vlády v letech 1922–1925, kdy zastával funkci ministra vnitra. V první vládě Antonína Švehly vystřídal dr. Jana Černého z vlády Benešovy.[8]V roce 1932 ho prezident Masaryk poprvé jmenoval předsedou vlády. V této funkci setrval Malypetr do roku 1935, sestavil postupně tři vlády.
Vláda měla v tomto období odhlasovány rozšířené pravomoci a byla tak schopna přijímat řadu opatření velice rychle a bez nutnosti souhlasu parlamentu. Přes razantní postup Malypetrovy vlády v roce 1933 nepřekonalo Československo v porovnání například se západní Evropou následky globální hospodářské krize. K tomuto účelu neváhal Malypetr použít mimořádných prostředků - vláda se pokoušela krizi řešit státními půjčkami (subvence), organizovala sociální podpůrné akce pro dělnictvo (podpora v nezaměstnanosti, vztahovala se na odborově organizované dělníky, podporu vyplácely odbory, ale ty dostávaly příspěvky od státu). Pro neorganizované dělníky stát organizoval stravovací akce (dostávali poukázky na jídlo = „žebračení“). Přes všechny snahy Československo následky krize zejména v oblasti průmyslu do začátku války nepřekonalo. Zejména na východě Slovenska dusily zemědělce exekuce. Docházelo za jeho vlády také k omezování demokracie, rozvíjela se cenzura a neklid panoval na Slovensku (první snahy o autonomii) i v českém pohraničí (Němci).
Liga proti bolševismu
V roce 1939 po německé okupaci se Jan Malypetr stáhl z politiky, jako pravicový a (z pohledu nacistických okupantů) relativně bezproblémový politik však v době protektorátu nijak nestrádal.
V reakci na československo-sovětskou spojeneckou smlouvu podepsanou v roce 1943 v Moskvě Edvardem Benešem spoluzaložil Malypetr v roce 1944 Ligu proti bolševismu. Tento akt byl po osvobození v roce 1945 chápán jako kolaborace s nacisty a Jan Malypetr je spolu s ostatními členy předsednictva Ligy postaven před soud. Vina mu ale nebyla prokázána a byl postupně zproštěn všech obvinění.
Galerie
- Jan Malypetr po roce 1945 ve Zlonicích
- Pamětní deska na domě Na baště svatého Jiří 5 v Praze 6
- Dům Jana Malypetra v Klobukách
Odkazy
Reference
- ↑ Předseda jednokomorového Prozatímního Národního shromáždění svolaného v roce 1945.
- ↑ Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR do níž se transformovala dosavadní Česká národní rada po vyhlášení samostatné České republiky 1. 1. 1993.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Klobuky
- ↑ Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1304.
- ↑ Jan Malypetr zemřel (dostupné online v NK ČR). Svobodné noviny. 30. 9. 1947, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.infoslany.cz [online]. [cit. 2013-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-14.
- ↑ PRECLÍK, Vratislav: „Prezident Masaryk a první Švehlova vláda“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, červenec – září 2022, roč. XXX., čís. 139. ISSN 1210-1648, str. 11–17
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Malypetr na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Malypetr
Premiéři Československa | |
---|---|
První republika (1918–1938) | Karel Kramář (1918–1919) • Vlastimil Tusar (1919–1920) • Jan Černý (1920–1921) • Edvard Beneš (1921–1922) • Antonín Švehla (1922–1926) • Jan Černý (1926) • Antonín Švehla (1926–1929) • František Udržal (1929–1932) • Jan Malypetr (1932–1935) • Milan Hodža (1935–1938) • Jan Syrový (1938) |
Druhá republika (1938–1939) | Jan Syrový (1938) • Rudolf Beran (1938–1939) |
Třetí republika (1945–1948) | Zdeněk Fierlinger (1945–1946) • Klement Gottwald (1946–1948) |
Komunistický režim (1948–1989) | Klement Gottwald (1948) • Antonín Zápotocký (1948–1953) • Viliam Široký (1953–1963) • Jozef Lenárt (1963–1968) • Oldřich Černík (1968–1970) • Lubomír Štrougal (1970–1988) • Ladislav Adamec (1988–1989) • Marián Čalfa (1989) |
ČSFR (1990–1992) | Marián Čalfa (1989–1992) • Jan Stráský (1992) |
První vláda Jana Malypetra | |
---|---|
Ministerský předseda | Jan Malypetr (jmenován 29. října 1932, RSZML) |
Členové v den jmenování vlády 29. října 1932 | Bohumír Bradáč (národní obrana, RSZML) • Milan Hodža (zemědělství, RSZML) • Ivan Dérer (školství a národní osvěta, ČSDSD) • Alfréd Meissner (spravedlnost, ČSDSD) • Rudolf Bechyně (železnice, ČSDSD) • Edvard Beneš (zahraničních věcí, ČsNS) • Emil Franke (pošty a telegrafy, ČsNS) • Jan Dostálek (veřejné práce, ČSL) • Jan Šrámek (unifikace, ČSL) • Josef Matoušek (průmysl, obchod a živnosti, ČsND) • Ludwig Czech (sociální péče, DSAP) • Franz Spina (veřejného zdravotnictví a tělesná výchova, BdL) • Jan Černý (vnitro, nestraník) • Karel Trapl (finance, nestraník) • Jan Malypetr (správce pro zásobování lidu, RSZML)¹ |
¹Zákonem z 12. července 1933 byl zrušen úřad ministra pro zásobování lidu. |
Druhá vláda Jana Malypetra | |
---|---|
Ministerský předseda | Jan Malypetr (jmenován 14. února 1934, RSZML) |
Členové v den jmenování vlády 14. února 1934 | Josef Černý (vnitro, RSZML) • Bohumír Bradáč (národní obrana, RSZML) • Milan Hodža (zemědělství, RSZML) • Ivan Dérer (školství a národní osvěta, ČSDSD) • Alfréd Meissner (sociální péče, ČSDSD) • Rudolf Bechyně (železnice, ČSDSD) • Edvard Beneš (zahraničních věcí, ČsNS) • Emil Franke (pošty a telegrafy, ČsNS) • Jan Dostálek (průmysl, obchod a živnosti, ČSL) • Jan Šrámek (unifikace, ČSL) • Ludwig Czech (veřejné práce, DSAP) • Franz Spina (veřejného zdravotnictví a tělesná výchova, BdL) • Karel Trapl (finance, nestraník) • Jan Krčmář (školství a národní osvěta, nestraník) |
Třetí vláda Jana Malypetra | |
---|---|
Ministerský předseda | Jan Malypetr (jmenován 4. června 1935, RSZML) |
Členové v den jmenování vlády 4. června 1935 | Josef Černý (vnitro, RSZML) • František Machník (národní obrana, RSZML) • Milan Hodža (zemědělství, RSZML) • Ivan Dérer (spravedlnost, ČSDSD) • Jaromír Nečas (sociální péče, ČSDSD) • Rudolf Bechyně (železnice, ČSDSD) • Edvard Beneš (zahraničních věcí, ČsNS) • Emil Franke (pošty a telegrafy, ČsNS) • Jan Dostálek (veřejné práce, ČSL) • Jan Šrámek (unifikace, ČSL) • Josef Václav Najman (průmysl, obchod a živnosti, ČsND) • Ludwig Czech (zdravotnictví a tělesná výchová, DSAP) • Franz Spina (bez portfeje, BdL) • Karel Trapl (finance, nestraník) • Jan Krčmář (školství a národní osvěta, nestraník) |
První vláda Antonína Švehly | ||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Ministerský předseda | Antonín Švehla (jmenován 7. října 1922, RSZML) | |||||||||||||||
Členové v den jmenování vlády 7. října 1922 | Jan Malypetr (vnitro, RSZML) • František Udržal (národní obrana, RSZML) • Milan Hodža (zemědělství, RSZML) • Rudolf Bechyně (školství a národní osvěta, ČSDSD) • Gustav Habrman (sociální péče, ČSDSD) • Antonín Srba (veřejné práce, ČSDSD) • Ivan Markovič (unifikace, ČSDSD) • Josef Dolanský (spravedlnost, ČSL) • Jan Šrámek (veřejné zdravotnictví a tělesná výchova, ČSL) • Edvard Beneš (zahraničí, ČSNS) • Jiří Stříbrný (železnice, ČSNS) • Alois Tučný (pošty a telegrafy, ČSNS) • Emil Franke (pro zásobování lidu, ČSNS) • Alois Rašín† (finance, ČsND) • Ladislav Novák (průmysl, obchod a živnosti, ČsND) • Jozef Kállay (pro správu Slovenska, obchod a živnosti, nestraník | |||||||||||||||
Členové jmenovaní později |
| |||||||||||||||
† Ministr financí Alois Rašín byl 5. ledna postřelen do zad a boku. Na následky zranění zemřel 18. února 1923. |
Ministři zásobování lidu Československa | |
---|---|
Ministři pro zásobování lidu (výživy) první Československé republiky (1918–1933) | Bohuslav Vrbenský • Fedor Houdek • Kuneš Sonntag • Václav Johanis • Leopold Průša • Vladislav Brdlík • Ladislav Prokop Procházka • Antonín Srba • Emil Franke • Josef Dolanský • Jiří Haussmann • Jan Černý • Rudolf Bechyně • Jan Malypetr |
Ministři výživy poválečné Československé republiky (1945–1967) |
Ministři vnitra Československa | |
---|---|
Ministři vnitra první československé republiky (1918–1938) | Antonín Švehla • Jan Černý • Jan Malypetr • František Nosek • Jan Černý • Juraj Slávik • Jan Černý • Josef Černý • Jan Černý • Otakar Fischer |
Za protektorátu (1939–1945) | |
Ministři vnitra exilových vlád Československa (1940–1945) | |
V letech (1945–1992) | Václav Nosek • Rudolf Barák • Lubomír Štrougal • Josef Kudrna • Josef Pavel • Jan Pelnář • Radko Kaska • Jaromír Obzina • Vratislav Vajnar • František Kincl • František Pinc • Marián Čalfa, Ján Čarnogurský a Valtr Komárek pověřeni společným řízením • Richard Sacher • Ján Langoš • Petr Čermák |