Pál Erdős
Erdős Pál | |
---|---|
![]() Pál Erdős (1992) | |
Narození | 26. března 1913 Budapešť |
Úmrtí | 20. září 1996 (ve věku 83 let) Varšava |
Alma mater | Stephen I of Hungary High School (1926–1930) Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (1930–1934) |
Pracoviště | Viktoriina univerzita v Manchesteru (1934–1938) Institut pro pokročilé studium (1938–1940) Purdueova univerzita (1943–1945) Notredamská univerzita (1952–1954) Technion – Izraelský technologický institut (1954–1996) |
Obory | teorie pravděpodobnosti, kombinatorika, teorie grafů, teorie čísel, teorie množin, reálná analýza a geometrie |
Ocenění | Guggenheimovo stipendium (1945) Coleova cena v teorii čísel (1951) Kossuthova cena (1958) Wolfova cena za matematiku (1983) zahraniční člen Královské společnosti (1989) … více na Wikidatech |
Rodiče | Lajos Erdős |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pál Erdős (26. března 1913 Budapešť – 20. září 1996 Varšava), křestní jméno někdy uváděné Paul, byl jeden ze světově nejproslulejších matematiků 20. století. Proslavil se především rozsáhlými objevy v oborech teorie grafů, kombinatoriky, teorie množin a teorie pravděpodobnosti. Také svou excentričností a neustálými přesuny mezi různými výzkumnými institucemi po celém světě.
Život
Narodil se v Budapešti do rodiny maďarských Židů. Již v mládí proslul jako matematický génius (ve čtyřech letech byl údajně schopen vypočítat z data narození počet sekund, které trvá něčí život), čemuž odpovídá i fakt, že doktorát z matematiky získal roku 1934 – ve svých jednadvaceti letech. Ve stejném roce se z důvodu vzestupu antisemitismu v tehdejším Maďarsku přesunul do Manchesteru a v roce 1938 pak do Princetonu.
Většinu života strávil cestováním z místa na místo mezi matematickými konferencemi a domovy svých spolupracovníků – obvykle se zdržel pouze na dobu nutnou k vyřešení problému, na kterém zrovna pracoval, a přesunul se opět jinam. Jeho způsob práce a fakt, že stovky matematiků po celém světě jsou podepsáni pod různými články a výsledky jako jeho spoluautoři, se stal nesmrtelný zavedením pojmu Erdősovo číslo.
Spolupracovníci
Mezi nejčastější spolupracovníky Erdőse se řadí maďarští matematici András Sárközy (62 studií) a András Hajnal (56 studií) a americký matematik Ralph Faudree (50 studií). Dalšími spoluautory Erdősových prací jsou:
- Béla Bollobás (18 studií)
- Stefan Burr (27 studií)
- Fan Chung (14 studií)
- Zoltán Füredi (10 studií)
- Ron Graham (28 studií)
- András Gyárfás (15 studií)
- Richard R. Hall (14 studií)
- Istvan Joo (12 studií)
- Eric Milner (15 studií)
- Melvyn Nathanson (19 studií)
- Jean-Louis Nicolas (19 studií)
- János Pach (21 studií)
- George Piranian (14 studií)
- Carl Pomerance (23 studií)
- Richard Rado (18 studií)
- A. R. Reddy (11 studií)
- Alfréd Rényi (32 studií)
- Pal Revesz (10 studií)
- Vojtěch Rödl (11 studií)
- C. C. Rousseau (35 studií)
- Dick Schelp (42 studií)
- John Selfridge (14 studií)
- Miklós Simonovits (21 studií)
- Vera Sós (35 studií)
- Joel Spencer (23 studií)
- Ernst G. Straus (20 studií)
- Endre Szemerédi (29 studií)
- Paul Turán (30 studií)
- Zsolt Tuza (12 studií)
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pál Erdős na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pál Erdős
![]() | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Nositelé Wolfovy ceny za matematiku | |
---|---|
1978–1979 | Israel Gelfand / Carl Ludwig Siegel (1978) • Jean Leray / André Weil (1979) |
1980–1989 | Henri Cartan / Andrej Nikolajevič Kolmogorov (1980) • Lars Ahlfors / Oscar Zariski (1981) • Hassler Whitney / Mark Grigorievič Krejn (1982) • Čchen Sing-šen / Pál Erdős (1983/84) • Kunihiko Kodaira / Hans Lewy (1984/85) • Samuel Eilenberg / Atle Selberg (1986) • Kijoši Itó / Peter Lax (1987) • Friedrich Hirzebruch / Lars Hörmander (1988) • Alberto Calderón / John Milnor (1989) |
1990–1999 | Ennio De Giorgi / Ilja Pjatěckij-Šapiro (1990) • Lennart Carleson / John Griggs Thompson (1992) • Michail Gromov / Jacques Tits (1993) • Jürgen Moser (1994/95) • Robert Langlands / Andrew Wiles (1995/96) • Joseph Keller / Jakov Sinaj (1996/97) • László Lovász / Elias Menachem Stein (1999) |
2000–2009 | Raoul Bott / Jean-Pierre Serre (2000) • Vladimir Arnold / Saharon Šelach (2001) • Mikio Sató / John Tate (2002/03) • Grigorij Alexandrovič Margulis / Sergej Petrovič Novikov (2005) • Stephen Smale / Hilel Fürstenberg (2006/07) • Pierre Deligne / Phillip Griffiths / David Mumford (2008) |
2010–2019 | Čchiou Čcheng-tung / Dennis Sullivan (2010) • Michael Aschbacher / Luís Angel Caffarelli (2012) • George Mostow / Michael Artin (2013) • Peter Sarnak (2014) • James Arthur (2015) • Richard Schoen / Charles Fefferman (2017) • Alexandr Alexandrovič Bejlinson / Vladimir Geršonovič Drinfeld (2018) • Jean-François Le Gall / Gregory F. Lawler (2019) |
2020–2029 | Simon Donaldson / Jakov Matvejevič Eliašberg (2020) • George Lusztig (2022) |