Saské kurfiřtství
Saské kurfiřtství Kurfürstentum Sachsen Saxonia Electoralis
| |||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||
Hlavní město | Wittenberg (1356–1547) Dresden (Drážďany, 1547–1806) | ||||||||||||||||
Nejdelší řeka | Labe | ||||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||||
Národnostní složení | Němci, Lužičtí Srbové, Židé | ||||||||||||||||
Jazyky | |||||||||||||||||
Náboženství | luteránské (dominantní od roku 1520, kurfiřt od roku 1697), římskokatolické (dominantní do roku 1520, kurfiřt do 1525 a znovu od 1697), judaistické | ||||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||||
Státní zřízení | |||||||||||||||||
Mateřská země | Svatá říše římská Svatá říše římská Polsko-litevská unie Polsko-litevská unie (personální unie 1697–1706, 1709–1763) | ||||||||||||||||
Vznik | |||||||||||||||||
Zánik | 1807 – povýšení na království | ||||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||||
|
Saské kurfiřtství (německy Kurfürstentum Sachsen, latinsky Saxonia Electoralis) byl státní útvar na území dnešního Německa a jedno z kurfiřtství Svaté říše římské.
Historie
Vzniklo roku 1356, když císař Karel IV. přiřkl svojí zlatou bulou kurfiřtský titul společně s úřadem říšského vikariátu vévodovi Saska-Wittenberska z rodu Askánců.
Po vymření wittenberské větve Askánců roku 1423 přešel kurfiřtský titul spolu s územím původního vévodství Saska-Wittenbergu na míšeňského markraběte Friedricha IV. Bojovného z rodu Wettinů a tím i na jeho potomky (dále viz Sasko), čímž se tyto územní celky spojily a pojem Míšeňska postupně vymizel.
S koncem Svaté říše římské pak roku 1806 přeměnou Saska na království zanikl i saský kurfiřtský titul.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Saské kurfiřtství na Wikimedia Commons
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
kurfiřtství Svaté říše římské | ||
---|---|---|
kurfiřtské hodnosti |
| |
sedm původních kurfiřtů | tři církevní: (do roku 1803)
čtyři sekulární:
| |
noví kurfiřti od 17. století |
| |
noví kurfiřti 1803–1806 |